Byl jednou jeden starý, zapomenutý blog

29. prosince 2012 v 22:53 | Enigma |  Moje psaní
Zpět na starém blogu! Velmi starém, zapomenutém blogu. Návrat idiota:-) Po všech těch martýriích na Blogspotu se mi zastesklo po starém dobrém Blogu.cz. Má to tady pro mě zvláštní význam, vzpomínky na začátky, hodiny strávené s nastavováním designu (to mě tedy bavilo asi víc než psát celý blog). Dodnes si pamatuju svůj první blog na www.eluna.blog.cz, v záhlaví byla červenobílá květina a pozadí pro text bílé, zbytek pozadí šedé. Pak jsem měla design s obrázy od Alfonse Muchy...a pořád miluju secesi. Mnoho a mnoho jiných a více či méně krásných designů.

Pro život potřebuju změnu, změnu barvy, změnu prostředí, došla jsem do období, kdy jsem neustále v pohybu. Kdybych měla od začátku doteď jeden blog, bylo by mu letos už 5 let, ale měla jsem asi 50 dalších. I když je pravda, že Enigmu mám nejdéle. Bylo tady úplně všechno. Pubertální starosti, střední škola, pseudolásky, zloba, trápení, legrace...byla to doba, kdy ještě neexistoval Facebook a já neznala Burberryho ani jsem neuměla poznat parfém podle jediného přivonění. Taky jsem kouřila marihuanu, jsem ráda, že jsem s tím přestala.

Už taky nejsem závislá na onlineovkách a přestala jsem úplně nosit kalhoty. Zamilovala jsem se do sukní, bot a kabelek, prostě typická městská ženská. Internet a kafe jsou pro mě jako můj druhý vzduch a krev. Žiju single život, nejsem na nikoho finančně ani psychicky odkázaná, mám práci, které si stále ještě dostatečně nevážím, ale slibuju, že budu a někdy si připadám trochu jako Bridget Jonesová. Mňaam...


Člověk se časem velmi mění, jen doufám, že k lepšímu. Je to změna o 360° a moc mě to baví. Nechci dopadnout jako na všechno si stěžující chudáček. Pokud nejsem spokojená, je dobré najít vůli s tím něco dělat, to myslím, že se mi zatím daří. Chci umět žít svůj život tak, jako by každý den měl být mým posledním.
 

Stroj času

7. června 2011 v 10:43 | Enigma |  Článek na téma...


To by byl ideální přístroj k cestování. Všichni bychom se mohli podívat např. do doby Karla IV., děti by jezdily se školou na výlety do středověku, král Artuš by mohl konzultovat problémy tehdejší společnosti s dnešními politiky (i když kdoví, co by si pomyslel) a Robin Hood by dělal vedoucího na táboře:-D Pokud by stroj času měl funkci cestování i do budoucnosti, tak bychom mohli ve dvaceti na návštěvu ke svým vnoučatům nebo se setkat se sebou samými za několik let ( ale kdo by o to stál?). Extrémně otrlí jedinci by místo do kina mohli chodit na defenestrace, popravy a kamenování. Mně by pro začátek stačilo moci políbit Axla Rose z Guns´n´roses, když byl mladý a pak bych se ráda podívala na koncert Nirvany :-D

Myslím, že pro stroj času by naprosto stačila možnost cestovat do minulosti a udělat co nejvíc pro to, aby budoucnost byla lepší (problém je ten, že i když jako lidstvo máme tu minulost už jednou za sebou, vůbec jsme se z ní nepoučili). Třeba ho jednou někdo vymyslí a za chvíli ho budeme všichni nosit u sebe jako mobil. I když toho se jenom sotva dožijeme, ale bylo by to krásné.

Obrázek je ODTUD. Trochu jsem si ho upravila ve PhotoFilter Studio:-D

SERIÁL: Červený trpaslík

7. června 2011 v 0:10 | Enigma |  Co mě zaujalo
SERIÁL PRO SILNÉ ŽALUDKY :-D
Červený trpaslík (Red dwarf) je seriál britské BBC z roku 1999 a je fakt škoda, že jsem ho objevila až teď, ale už se stalo. Normálně seriálům moc neholduju, ale tohle je fakt kultovní záležitost, takže neznat to by znamenalo docela velkou mezeru ve vzdělání. Asi jako kdybyste neznali Simpsonovi:-D Viděla jsem zatím prvních 8. sérií a fakt jsem se bavila, Rimmerova blbost v kombinaci s Listerovým cynismem je neskutečná a zaručuje hodiny smíchu. Perfektní pobavení. Spoustu skvělých narážek a nadávek jako: "Ty hloupá páchnoucí podebraná kočičí nádhero!" nebo kvalita jako je plesnivý chomáček rektálních chloupků...No není to nádhera?

NĚCO O ČLENECH POSÁDKY ČERVENÉHO TRPASLÍKA A O TRPASLÍKOVI VŠEOBECNĚ
DAVE LISTER: Údajně poslední existující člověk. Neví, jak se dostal do vesmíru, pouze si matně pamatuje leták v Londýnském taxíku, který nabízí vesmírné výlety (matně zřejmě kvůli alkoholovému deliriu, v němž se právě ten den nacházel). Červený trpaslík je vesmírná těžařská loď a Lister se na ní nechal zapsat jako technik pro doplňování jídla do automatů ve vidině, že se dostane domů na Zemi- jenže na loď propašuje tajně kočku, za což je zavřen do stáze (zabraňuje stárnutí a zastavuje čas). Mezitím ARNOLD JIDÁŠ RIMMER (dále jen Rimmer) způsobí smrt celé posádky Červeného trpaslíka (asi 3000 lidí), když nedbale opraví tepelný štít. Lister je tu dobu ve stázi a kočka, kterou schoval na lodi a odmítl vydat kapitánovi úspěšně přežila ve skladovém prostoru se zásobami. Uplynou miliony let. HOLLY - lodní počítač s údajným IQ 6000, vzbudí Listera ze stáze až po tak dlouhé době, protože musel počkat, až se radiace na lodi způsobená výbuchem štítu dostane do normálu a to právě trvá 3 miliony let. Když se Lister od Hollyho dozví, že je patrně poslední člověk, propadne depresím, proto mu Holly dá společníka - hologram mrtvého Rimmera, který funguje stejně jako živý Rimmer ale je pouze ze světelných paprsků. Lister se moc rád baví tím, že Rimmera přivádí k šílenství. Následně se k posádce připojí KOCOUR, za všech okolností upravený blázen, narcista a sebestředná bytost, která se vyvinula za 3 miliony let z Listerovi kočky, která se náhodou zachránila při výbuchu. I on rychle pochopí, co je Rimmer za ptáčka a náležitě mu osladí život. Později se objeví ještě KRYTON, android, kterého najdou na ztroskotané lodi. Kryton je naprogramován sloužit lidem, nemít vlastní emoce ani názory, ale to ho Lister brzy odnaučí, takže i Kryton rád vznáší poťouchlé poznámky na Rimmera, který z toho šílí. Ještě se objevují postava kapitána Hollistera a poručíka Kochanské, která je Listerovou vysněnou láskou.

Více o Červeném trpaslíkovi se dozvíte ZDE
 


Simulantenbande

6. června 2011 v 20:52 | Enigma
Nevím proč, ale pravidelně každý rok, kolem dubna a května se mi stane nějaký úraz. Poslední dva roky to stále odnáší


kosti a tak jsem si "nečekaně" udělala minimálně na 6 týdnů volno z práce, takže mám teď spoustu času. Špatně jsem došlápla a přivodila si tak zlomeninu levého kotníku. Ne že bych neměla svou práci ráda, ale je to fajn mít najednou na všechno čas. Na přítele, psa, psaní, puzzle, korálky...na druhou stranu jsem doma už 3 týdny a výplata bude víc než mizerná :-( Nechápu lidi, kteří jsou dobrovolně na nemocenské třeba půl roku. Za 1) by mi doma asi hráblo a za 2) nevím, jak bychom chtěli vyjít s penězma, už teď to bude problém. Ale doktor Bautze ze Švejka to řekl dobře: "Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande.", což úspěšně dokazuje řada mých kolegů a ještě jsou na to hrdí, jak zase oblafli doktora :-D Je fajn poležet si doma, ale ne na dlouho. Pak nastává situace, že i já, člověk lenivý, kterého normálně ani nenapadne, že by šel na procházku, začne hudrat, protože nikam nemůže. Ono je rozdíl NEJDU, PROTOŽE NECHCI a NEJDU, PROTOŽE NEMŮŽU.

24. června jdu na sundání sádry a pak mě čeká rehabilitace, doufám, že se mi to povede rychle rozchodit. V to ale určitě nedoufá naše chlupatina, která si zvykla, že panička je s ní teď celé dny doma, takže počítám s tím, že si jí budu muset brát třeba obden do práce :-D

Blogová srdeční aritmie

6. června 2011 v 19:47 | Enigma
Od roku 2008 trpí moje blogování jakousi srdeční aritmií. Rozhodla jsem se to změnit. Chci psát blog, za který se nebudu muset stydět a kde budu psát tak, abych tím nikomu blízkému (ani neblízkému) neublížila. Doteď mám svůj blog na Blogspotu, který mi slouží jako odpadkový koš na moje slovní průjmy. Když je mi zle nebo jsem naštvaná, pomáhá mi, když se vypíšu a pro to potřebuji nějaký virtuální prostor. Můj odpadní blog slouží jen mně a rozhodně by mi neudělalo radost, kdyby na něj natrefil někdo blízký nebo i známý. Proto budu znovu psát sem, na blog, který nebude jen pro mně, ale na kterém se chci podělit o svoje psaní a názory taky s někým dalším. Dále chci dodat, že se bude jednat o autorský blog - žádné ukradené články ani obrázky. Zkrátka všechno, co se tady objeví, bude buďto moje tvorba nebo citace či obrázky s dovolením a uvedením zdroje. Krádeže autorství neschvaluji od doby, kdy moje fotografie jedna slečna vydávala za své a sklidila s nimi celkem úspěch (Ne, že bych jí ten úspěch záviděla, ale přecijen to radost zrovna neudělá, že jo...:-D)